Lokalita

Po dokončení ocelového mostu přes Sázavu v Ratajích pak byl do provozu předán i zbylý úsek, tedy trať z Čerčan až do Kácova. Na celém úseku byl pravidelný provoz zahájen 6. srpna 1901. Přestože lokalita kolem městečka Sázava patřila k těm významnějším v trase kudy nová železnice vedla, bylo rozhodnuto zde vybudovat pouze malé dvojkolejné nádraží. Pro jeho umístění byl vybrán prostor v širých polích na levém břehu řeky Sázavy (traťový kilometr 45,0). Nové nádraží se nacházelo přibližně jeden kilometr od levobřežního trhového městečka Sázava, které leželo jihozápadním směrem. Přibližně stejně daleko, avšak západním směrem, se nacházela i pravobřežní klášterní osada Černé Budy se Sázavským klášterem. Zřejmě i kvůli této neurčité poloze bylo nádraží pojmenováno jako Sázava-Buda, čímž symbolizovalo odvěké spojení levobřežní osady Sázava a pravobřežní osady Černé Budy. V podstatě nejblíže novému nádraží ležela sklářská osada „Na Kácku“ a Kavalierovi sklářské hutě. K nim byla navíc vybudována vlečka, která odbočovala z širé tratě v těsné blízkosti ledečského zhlaví nádraží Sázava-Buda. Samotné nádraží mělo typizovanou nádražní budovu, dřevěné skladiště s kamennou boční rampou a dřevěnými záchody. Současně s nádražím byla vybudována i zastávka, která byla situována do traťového kilometru 46,1, tedy přibližně o jeden kilometr blíže městečku Sázava než samotná stanice. Zastávka se tak nacházela přímo na okraji městečka, odkud se dalo lehce dostat přes most i do Černých Bud.